Termíny

28.10. 2017 / 19:30

Informace

Benjamin Jarrett: Spring cleaning

Spring Cleaning je rituální fraška vlastní společensky – sexuální zkušenosti, za použití konkrétních písní, stejně jako zvukových kousnutí, které jsou spouštěčem těchto vzpomínek. Nahlédnutí na mou zranitelnost vůči běžným kulturním normám.

Hromadil jsem staré nápady shromážděné na různých místech, jejichž vzpomínky mě udržovaly. Myslel jsem si, že budu vytvářet vzpomínky nové. Tyto staré nápady byly jako prach na policích mé mysli. Musely být řádně vyšetřeny, abych zjistil, zda stojí za to je uchovat, nebo hodit do koše, proto ten jarní úklid.

Používám mé tělo jako plátno, abych představil své vlastní strachy a fantazie, staré i nové. Snažím se uklidnit s vyděšeným dospívajícím chlapcem, který se příliš bál, aby veřejně vyjádřil své touhy. Nesnažím se být ženou, nebo být čistý a snažit se očistit od starobylé myšlenky, že se musím chovat jako muž.

JARNÍ ČIŠTĚNÍ bylo vytvořeno na základě dvou rezidenčních pobytů v roce 2015:
L1 Association, Budapešť a SAFEhouse Arts, RAW (rezidentní umělecká dílna), San Francisco.

Účinkuje: Benjamin Jarrett

Délka cca 30 min.

Jan Bárta: Pitch

„Současnost je doba bytostně rozumová, reflexivní, nezanícená, která vzplane chvilkovým nadšením a pak důmyslně spočine v netečnosti.“  S. Kiergegaard

Jako bych přeslechl to, co jsem viděl a nevšiml si toho, co stojí přímo přede mnou a hlasitě na mě mluví. Mohlo to dojít až tak daleko? Jak pozoruhodné. To už by se ale nemělo stávat, mohl bych tak ztratit přítomnost a směr svého původního záměru – neztratit se! Měl bych raději zpozornět a snažit se být všemi smysly natolik vnímavý a pozorný ke všemu co se objeví, až si konečně všimnu, že už mě někdo dávno ocenil svojí pozorností.

Co vlastně přesně upoutává naši pozornost? Nakolik se musíme soustředit, abychom vnímali určitý objekt nebo děj? Platí zajetá rovnice, že naši primární pozornost upoutává převážně nápadnost, neočekávanost a originalita?

Inspiruji se převážně tím, že člověk je čím dál tím víc nucen k rozšiřování svého vnímání. Zvyšuje tím intenzitu podnětů, které musí vnímat najednou, a to často ve velice krátkém časovém úseku. Čím víc se ovšem snaží o jasné a zřetelné uchopení více podnětů současně, tím méně se na ně soustředí. Dochází k přehlcení a tím následovně ke snížení rozpoznávajících schopností. Soustředíme se více na krátké povrchní prožitky, které nám zajistí okamžitou a snadnější zpětnou reakci.

Idea, hraje: Jan Bárta
Světlo, zvuk, dramaturgická spolupráce: Tomáš Morávek
Dramaturgie: Tereza Vohryzková
Poděkování: Markéta Jáchymová, Zuzana Kropáčová, Erikk Mckenzie

Délka cca 30 min.

Vzniklo za podpory MHMP a MeetFactory.

Společná dramaturgie večera a režijní supervize: Jaro Viňarský.