Po jedenácti letech působení v industriálním areálu v Bubenské ulici v Holešovicích jsme se v květnu 2020 přestěhovali do karlínské Invalidovny, kde jsme získali do výpůjčky od Národního památkového ústavu celé západní křídlo. Ve spolupráci s NPÚ a neziskovou organizací Iniciativa pro Invalidovnu tady oživujeme dlouhá desetiletí zanedbávanou kulturní památku, kterou za několik let čeká rozsáhlá rekonstrukce.

Studio ALTA v Invalidovně je nejen kulturní centrum a tvůrčí hub, ale i komunitní centrum a platforma pro setkávání, vzájemnou inspiraci a spolupráci umělců, aktivistů a nejrůznějších sociálních skupin i jednotlivců. 

Zdejší prostor poskytuje bohaté možnosti kulturního a společenského vyžití, ateliéry a zkušebny pro umělce, ale i kavárnu či komunitní zahrádku. S důrazem na principy trvalé udržitelnosti se se svými partnery snažíme otevřít tuto vzácnou barokní budovu co nejširší veřejnosti.

Přečtěte si rozhovor s Lucií Kašiarovou o tom, co nás ke stěhování vedlo, co nás ještě čeká a na co se těšíme. Mnoho informací se dozvíte i v tomto článku.

Monumentální budova pražské Invalidovny byla postavena v letech 1731 – 1737 podle plánů významného barokního architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera na pokyn císaře Karla VI. Habsburského. Ve stejné době došlo z podnětu Dvorské válečné rady ke zřízení invalidoven v Pešti a ve Vídni. Pražská Invalidovna byla financována z prostředků soukromé nadace, jejíž vznik ustanovil ve své závěti hrabě Petr Strozzi. Ta nabyla platnosti v roce 1664, kdy byl hrabě Strozzi smrtelně zraněn. Nadace byla určena na podporu a zajištění válečných invalidů, nemohoucích a zestárlých vojáků.

Původní plány na stavbu Invalidovny byly velkolepé – půdorysu devíti čtvercových nádvoří měl dominovat centrálně umístěný barokní kostel a kapacita areálu byla stanovena na 4.000 osob s veškerým zázemím pro důstojný život vojenských invalidů. Z důvodu nedostatku financí byla nakonec realizována pouze jedna devítina komplexu. Dokončená část poskytla azyl pro téměř 1.000 obyvatel a nejvyšší doložený počet ubytovaných mimořádně dosáhl 1.400 osob. Invalidovna představovala téměř soběstačný organismus, který poskytoval svým obyvatelům vše potřebné, včetně ubytování, pravidelné stravy a ošacení. Jedním z nejznámějších obyvatel Invalidovny byl ve 20. letech 20. století i Josef Sudek, pozdější významný fotograf, který zde nafotil svůj první soubor fotografií „Ze života Invalidovny“.

Areál Invalidovny spravuje od roku 2018 Národní památkový ústav.